Vitamíny B sice neškodí, ale pro pacienty, kteří prodělali srdeční infarkt nebo mozkovou mrtvici, neznamenají ani účinnou ochranu před dalšími zdravotními potížemi, jak se odborníci dosud domnívali. Dokládá to první velký výzkum australských vědců.

Experti začali od počátku devadesátých let vkládat své naděje při léčbě pacientů po srdečních a mozkových příhodách do snadno dostupných a levných vitamínů skupiny B. Především do kyseliny listové, vitamínu B6 a B12.

Studie prokázaly, že v krvi těchto pacientů je zvýšená hladina aminokyseliny homocysteinu, a odborníci předpokládali, že její snížení za pomoci vitamínů by mohlo omezit nebezpečí onemocnění. Aby si tuto teorii ověřili, sledovali vědci na západoaustralské univerzitě v Perthu v čele s Dr. Graeme Hankeym 8 000 pacientů po mrtvici. Polovině z nich podávali placebo a druhé polovině vitamíny.

Důležitější je jídlo a životní styl. Ukázalo se, že po třech a půl letech se mezi oběma skupinami neprojevil žádný rozdíl. Na srdeční infarkt za tuto dobu zemřela 3 procenta osob z obou skupin, na mrtvici přes 9 procent.

Dr. Peter Sandercock ze Západní všeobecné nemocnice v britském Edinburghu výsledky potvrzuje: "Pro prevenci infarktu nebo mrtvice je důležité složení stravy a životní styl. Vitamíny v tabletách nemohou nahradit zdravé jídlo."

Sandercock ale dodává, že cévní mozkové příhody postihnou ročně 15 miliónů lidí na celém světě. "Jde o globální problém. Přestože vitamíny jsou neúčinné, neměli bychom se vzdát, ale dál se snažit najít levný a účinný prostředek léčby," říká.